JEDEN BŮH

                                                       Jeden Bůh, jedno náboženství

Pravé náboženství není nic jiného než nauka o tom, jak získat zpět původní božský stav a s jeho pomocí se vrátit zpět ze světa plného utrpení do věčného, ničím neposkvrněného božského světa. Toto je vnitřní, pravé osobní náboženství, podle jehož zásad musí žít a usilovat každá bytost, chce-li se vrátit zpět k Bohu, a to nejprve vnitřně a pak i zevně. To je původní učení všech zakladatelů náboženství, které učili všichni židovští patriarchové, Ježíš, Buddha, Mohamed, Krišna, Ráma,  Lao-c´ a další.  Učili osobně osobní cestu k Bohu, kterou musí kráčet každý sám za sebe. Mistři a spasitelé, kteří se pod jejich vedením na tuto stezku vydali, pomáhají, ale dosáhnout cíle musí každý sám za sebe. Žádný spasitel ani mistr ani Ježíš nikoho nespasil jen proto, že v ně někdo pouze uvěřil, ale nežil v souladu s jeho požadavky.  Pravé náboženství je jediné a není ani křesťanské, ani židovské, ani muslimské, ani hinduistické, ani nějaké jiné, ale je vždy ryze osobní praxí, způsobem vnitřního života, který vede k Bohu naším nitrem. Toto pravé a jediné náboženství nejsou schopni a ani ochotni provádět všichni lidé. Zlí lidé mají zlem rozum zastřený tak, že jim nedovoluje dokonce ani připustit existenci Boha. Jiní sice jeho existenci uznávají, ale líbí se jim svět, ve kterém žijí, a proto nepociťují nutnost návratu k Bohu. Stezku k  Bohu svým nitrem nastupují pouze ti, kteří pochopili bídu své existence bez spojení s Bohem. Od vnitřního pravého náboženství důsledně rozlišujeme náboženství zevní, které nevrací člověka zpět k Bohu jeho nitrem, a dokonce o tento návrat ani nestojí. Spokojuje se s pouhou vírou v Boha, která je často velmi znečištěna vlivy zla, která v sobě chovají.  Zevní náboženství existuje ve všech náboženstvích celého světa. Je směsicí pravdy a nepravdy, není namířeno do našeho nitra k Bohu, ale do světa.  Jeho cílem není Bůh, ale šťastný život v nebožském světě. To jsou oni, farizejové, proti kterým tolik brojil Ježíš.  Ježíš o nich říká:“ Běda vám!  Vzali jste klíče od království nebeského, sami nevstupujete a jiným bráníte.“  Zvlášť zřetelný je tento rozpor mezi učením a chováním křesťanských církví.  Ač Ježíš učí naprosto o chudobě: „Spíše projde velbloud uchem jehly než bohatec do nebe.“ Právě v dnešní době pro mnohé členy naší společnosti tak těžké, berou od našeho státu – od nás všech- miliardy v hotovosti i v majetku. To vše v době, kdy papež František odhaluje trestnou činnost Vatikánské banky. Myslet si, že církev je tím lepší, čím více má peněz, je opravdu scestné. Dějiny nás vytrvale učí pravému opaku. Ti, co jsou chtiví moci a majetku, jsou však nepoučitelní a zevní církve se pro ně stávají jen prostředkem k získání moci světské i majetku.

Jiří Vacek  -  úryvek z knihy „ Jeden Bůh, jedno náboženství“