KELTOVÉ V ČECHÁCH A NA ŠUMAVĚ (GABRÉTA HYLÉ-POHOŘÍ KOZOROŽCŮ NEBO TAKÉ OVČÍ HORY)

Již staří Římané znali Šumavu...Šumava, významný krajinný prvek střední Evropy, je uváděna již ve 2.st.n.l. v díle Claudia Ptolemaia. Spolu s Bavorským a Českým lesem bychom ji nalezli pod názvem Gabréta hylé. Gabréta byla součástí většího celku, Hercynského lesa, tento les se měl podle G.J.Caesara prostírat podél Dunaje od Bavorska až na Slovensko. Pravlast Keltů-od Alsaska-Lotrinska byla podél horního toku Dunaje až po Bavorsko a českou kotlinu. Keltové o sobě nezanechali žádné písemné památky. Vše o nich sepsali Římané, potažmo Řekové. Nikdy nevytvořili stát, každý kmen si střežil svou nezásvislost. Pouze v dobách válečného nebezpečí stavěli do čela jediného vůdce.

Keltské náboženství - kněží - druidové.Své učení a znalosti předávali pouze ústně. Výuka nového adepta trvala 20 let. Podstatná část učení byla skryta. Druidové nepotřeboavali chrámy ani svatyně, uctívali posvátné stromy nebo háje.

Keltové v Čechách.

O Keltech v Čechách se mluví od doby příchodu kmene Bójů začátkem 4.st.p.n.l. O této době se mluví jako o době laténské. Přinášejí s  sebou vyšší laténskou civilizaci s řadou technických novinek, která vyvrcholila ražbou zlatých mincí a zakládáním prvních sídlišť městského typu  - oppid. V krajině se tyčily majestátní mohyly (průměr 80 m a výška 10 m), které ukrývaly hrobky převážně mužů pohřbených s vozy a bohatou výbavou zlatých, bronzových a železných předmětů často dovezených z Itálie, především z tehdejší Etrurie na italském severu. Keltové žili v Čechách 1500 let, to je stejně dlouho jako v Čechách žijí Slované. Ústup Keltů z Čech pod tlakem primitivních a vskutku barbarských Germánů ještě nemusel znamenat, že odešlo veškeré keltské obyvatelstvo. Takže může mít něco pravdy věta, že "Každý z nás má kapku keltské krve".

citace z knihy M.Slabina "Keltové na Šumavě"